S nepřejícími lidmi se setkáme minimálně párkrát za život asi všichni. Dokážou vám na chvíli ublížit, pokazit vám náladu, rozhodit vaše sebevědomí, ale především ničí vždy nejvíce sami sebe. Neúspěch je totiž s nepřejícností pevně spjat.

Nezáleží přitom ani tak na tom, jestli se stal člověk neúspěšným proto, že druhým nepřál, nebo nepřeje druhým proto, že sám není úspěšný. Zášť a neúspěch jdou zkrátka vždycky ruku v ruce. Dokud se zášti nezbavíte, z koloběhu se nevymaníte.

Závist brzdí

Asi se shodneme na tom, že úspěch a cesta kupředu stojí spoustu energie. Když nepřejete druhým, většinu této důležité a vzácné energie věnujete právě člověku, vůči kterému cítíte zášť. Každá myšlenka u přemýtání o tom, jak je nespravedlivé, že je někdo jiný lepší nebo obdarovanější, než vy, vám odčerpává sílu i potřebné sebevědomí. Co se raději zamyslet nad tím, co vám samotným jde, v čem jste dobří, jaké máte v životě výhody a v čem a jak se můžete zlepšit?

Nepřející se nesnaží zlepšit, jen čekají, až druhý udělá chybu a oni tak vedle něj budou vypadat lépe. To samozřejmě nevede ani k úspěchu, ani k pocitu vnitřního štěstí. Závist je navíc absolutní. Je to pocit, který nezmizí a neučiní vás dlouhodobě šťastnými, ani kdyby druhý škobrtnul a už se nedokázal zvednout. Vždy se najde někdo další, komu budete moci závidět. Škodíte tak nejvíce sami sobě. Závist vás zkrátka drží při zemi.

V podpoře druhých je síla

Ten, kdo je zvyklý na sobě pracovat a přát druhým, se z každé šlamastiky nakonec vyhrabe. Ze svých chyb se vyrovnaný člověk poučí nebo je použije ve svůj prospěch. Neúspěšný ho se svou pasivitou nikdy nemůže dohnat. Pozorně pozorujte přející a zdravě sebevědomé jedince ve vašem okolí. Často jsou obklopeni spoustou úspěšných přátel, kterým fandí nebo rádi pomohou, když je třeba a oni na to mají kapacitu. Pokud takový člověk škobrtne, vždy se najde někdo, kdo ho podrží. Může se na to samé spolehnout i závistivec?

Přející a zdravě sebevědomý člověk se v blízkosti úspěšných lidí často pohybuje přirozeně a rád. Rád ostatní podporuje, nad nikoho se nepovyšuje, ale před nikým se nesnižuje. Přející tak mají spoustu prostoru učit se jeden od druhého a vzájemně si dopomoci k úspěchu. Podrží se, když je třeba, a vždy mají více ochotných kontaktů než ti, kteří druhým házeli klacky pod nohy. I úspěch a radost ze života mohou být nakažlivé, dáme-li jim prostor.

Závistivý neumí žít v přítomnosti

Dalším důvodem, proč od závisti upustit, je, že závistivý člověk se nedokáže radovat sám ze sebe a z krásy přítomnosti kolem něj. Neustále bloumá v minulosti, za kterou se mstí, lituje se a cítí se ukřivděn, nebo přemýšlí o budoucnosti, kde doufá v pády druhého. To vše mu zabraňuje čerpat energii z momentu tady a teď pro činy, které jeho osobnost posouvají dál.

Přející člověk naopak ví, že jsme všichni propojeni. Bude-li se vést dobře druhému, bude lépe i nám. Pokud chci být lepší, měl bych se zaměřit nejprve sám na sebe. Nemusíte se přeci neustále s někým srovnávat. Není lepší naučit se mít rád sám sebe a být vždy tím nejlepším, kým právě v danou chvíli můžete být? Ponížení druhého vám ve skutečném růstu nepomůže. Naopak. Nebudete mít kde se inspirovat a život bude chudší o něco krásného, co druhý vytváří.

Každý život je jedinečný a krásný. Jeho kvalita se neměří majetkem ani dokonalým vzhledem. Vždyť co je vlastně dokonalé? Pocit spokojenosti a štěstí, stejně tak jako například bohatství a krása, jsou věci velmi subjektivní. Neztrácejte proto svůj drahocenný čas tím, že budete druhým závidět, a uzavírat si tak cestu ke spokojenosti. Zkuste začít s přejícností například nejprve u své rodiny a přátel. Až uvidíte první výsledky, budete chtít tento okruh přirozeně rozšiřovat.

S tématy osobního růstu můžeme pracovat také spolu na osobních koučinkových konzultacích.

Mohlo by tě zajímat také:

Jak žít život podle svých představ

6 postupných kroků, jak se stát člověkem vašich snů